|
|
Parlamentarismus v Evropské unii
Soukup, Martin ; Reschová, Jana (vedoucí práce) ; Pomahač, Richard (oponent) ; Svatoň, Jan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Doktorský studijní program: Teoretické právní vědy Studijní obor: Ústavní právo Školitel: doc. JUDr. Jana Reschová, CSc. DISERTAČNÍ PRÁCE Parlamentarismus v Evropské unii (Parliamentarism in the European Union) JUDr. Martin Soukup Čílova 1803/2 162 00 Praha 6 ABSTRAKT Evropská integrace v druhé polovině dvacátého století vyústila v unikátní a inspirativní projekt hospodářsko-politické unie nazývané nejprve Evropská společenství a později Evropská unie. Historie této postupné integrace je provázena intenzivními odbornými, politickými i laickými diskusemi o povaze evropského soustátí a o jeho budoucnosti. Institucionální dělba moci v Unii a její legitimita, stejně jako otázka vertikální dělby moci mezi Unií a členskými státy má zásadní vliv na fungování Unie. Vlastní soustava orgánů se stala jedním z nejvýraznějších znaků Společenství i pozdější Unie. Pro orgány Unie je na rozdíl od klasických ústředních orgánů státní moci typické, že některé z nich jsou silně navázány na členské státy. Institucionální rámec Unie zaznamenal výraznou proměnu po ratifikaci Lisabonské smlouvy. Jedním z ústředních a rozhodujících orgánů Unie je Evropský parlament. Jeho postavení se ve srovnání s ostatními hlavními unijními orgány v minulosti měnilo a vyvíjelo nejvíce. Tato práce zkoumá...
|
|
|
Ruská ústava a politický režim po roce 1993
Zacharčenko, Ludmila ; Jasenčáková, Miroslava (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Ludmila Zacharčenko Ruská ústava a politický režim po roce 1993 Abstrakt Tématem bakalářské práce je ruská ústava přijatá v roce 1993 a ruský typ režimu. Cílem práce je vypátrat důvody přijetí nové ruské ústavy, způsob jakým ovlivnila politický vývoj v zemi a zařadit ústavu z hlediska typologie politických režimů. Především se jedná o porovnání pravomocí státních orgánů, a to jak z hlediska ústavy, tak i politické praxe. Hypotézou této práce je - Ruská ústava vykazuje prvky demokratického režimu, avšak politická praxe se více shoduje s hybridním či nedemokratickým systémem. Práce analyzuje, jaký typ režimu se v návaznosti na přijetí Ústavy v roce 1993 v zemi objevil a zda se jednalo o více méně formální záležitost, nebo zda se daný typ režimu v Rusku opravdu uplatnil také reálně. V souvislosti s historií Ruska se také zabývám konsolidací demokracie a problémy spojenými s postkomunistickou transformací. Tato práce je zpracovaná jako případová studie, která je založená na kvalitativních metodách výzkumu. Z metodologického hlediska je práce pojata na základě nového institucionalismu, který se soustřeďuje na charakter státních institucí.
|
|
| |
|
|
Dvojakost v genetickém kódu. Národní rady v politickém systému socialistického Československa
Gjuričová, Adéla
Článek sleduje národní rady v Československu v zatím nepříliš zkoumaném období socialistického parlamentarismu v 70. a 80. letech 20. století. Autorka vysvětluje, jaké funkce plnily republikové rady v politickém systému státu, a ukazuje, že většinu času měly ve složité zastupitelské struktuře pouze reprezentovat český resp. slovenský "lid", avšak jejich "národnost" byla vepsána již ve federáním systému z roku 1968 a ihned v listopadu 1989 se začala ozývat.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vztah národních parlamentů a Evropské unie
Grinc, Jan ; Kysela, Jan (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent) ; Zbíral, Robert (oponent)
Disertační práce "Vztah národních parlamentů a Evropské unie" zkoumá dopady evropské integrace na národní parlamenty - omezení jejich funkcí a pravomocí, opatření ke kompenzaci tohoto omezení ve vnitrostátním i unijním právu a nové role národních parlamentů v kontextu evropské integrace. Východiskem práce je zastupitelská demokracie jako dosud v praxi nepřekonaná koncepce legitimního výkonu veřejné moci. V záležitostech Evropské unie plní národní parlamenty především kontrolní a legitimizační funkci. K tomu mají rozličné právní nástroje. Naplňování těchto funkcí je limitováno politickými i právními faktory, které plynou z povahy parlamentů jako politických neodborných těles a z jejich role ve vnitrostátních ústavních systémech. Zvláště se práce zabývá rolí parlamentů v proměňující se hospodářské a měnové unii. Obecné poznatky jsou následně konfrontovány s právní úpravou a praxí v Parlamentu ČR.
|
|
|
Vztah senátu a vlády
Nytra, Aleš ; Syllová, Jindřiška (vedoucí práce) ; Hřebejk, Jiří (oponent)
Tato rigorózní práce věnuje svou pozornost vztahu Senátu a vlády. Popisuje oblasti, ve kterých dochází k jejich spolupráci nebo střetům a nastiňuje budoucí možnou úpravu jejich vzájemných vztahů v rámci ústavního systému. V této práci je naznačeno, že i když Senát nemá (tak jako Poslanecká sněmovna) možnost vyslovit vládě důvěru či nedůvěru, přesto je jeho vztah vůči vládě významný.
|
|
|
Miloš Zeman premiér a prezident: názorová proměna či kontinuita?
Hnízdil, Ivo ; Švec, Kamil (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analyzovat názorová stanoviska Miloše Zemana jako premiéra a jako prezidenta v analogických politických situacích ve třech okruzích, přičemž vybraná problematika se úzce dotýkala úřadů předsedy vlády, respektive prezidenta republiky. Srovnáním těchto názorových stanovisek práce dospěla k závěru, že Miloš Zeman není ve svých názorech příliš konzistentní. Jako pravděpodobné se jeví, že změna jeho názorů je motivována aktuálním politickým profitem a snahou maximalizovat vliv zastávané ústavní funkce. Teoreticky je práce podložena charakteristikou politického systému České republiky s důrazem na nutnou kooperaci dotčených složek státní moci. Tím umožní čtenáři vhled a zařazení jednotlivých názorových stanovisek Miloše Zeman do reálií praktického fungování systému. Na tomto teoretickém podkladu pak zřetelněji vynikne motivace Miloše Zemana ke změně či setrvání na dřívějším názorovém stanovisku.
|
|
|
Parlamentarismus v Evropské unii
Soukup, Martin ; Reschová, Jana (vedoucí práce) ; Pomahač, Richard (oponent) ; Svatoň, Jan (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Doktorský studijní program: Teoretické právní vědy Studijní obor: Ústavní právo Školitel: doc. JUDr. Jana Reschová, CSc. DISERTAČNÍ PRÁCE Parlamentarismus v Evropské unii (Parliamentarism in the European Union) JUDr. Martin Soukup Čílova 1803/2 162 00 Praha 6 ABSTRAKT Evropská integrace v druhé polovině dvacátého století vyústila v unikátní a inspirativní projekt hospodářsko-politické unie nazývané nejprve Evropská společenství a později Evropská unie. Historie této postupné integrace je provázena intenzivními odbornými, politickými i laickými diskusemi o povaze evropského soustátí a o jeho budoucnosti. Institucionální dělba moci v Unii a její legitimita, stejně jako otázka vertikální dělby moci mezi Unií a členskými státy má zásadní vliv na fungování Unie. Vlastní soustava orgánů se stala jedním z nejvýraznějších znaků Společenství i pozdější Unie. Pro orgány Unie je na rozdíl od klasických ústředních orgánů státní moci typické, že některé z nich jsou silně navázány na členské státy. Institucionální rámec Unie zaznamenal výraznou proměnu po ratifikaci Lisabonské smlouvy. Jedním z ústředních a rozhodujících orgánů Unie je Evropský parlament. Jeho postavení se ve srovnání s ostatními hlavními unijními orgány v minulosti měnilo a vyvíjelo nejvíce. Tato práce zkoumá...
|
host ::
RSS.